Základní popis a vlastnosti
GNU/Linux (zkráceně jen Linux) je svobodný operační systém. Slovo „svobodný” vyjadřuje jeho hlavní rysy: je zdarma a každý jej může používat k libovolným účelům. Navíc je jeho kompletní dokumentace včetně zdrojových kódů dostupná každému. Kdokoliv může systém libovolně studovat, zkoumat a také měnit. Linux je šířen v podobě distribucí, které je snadné nainstalovat nebo přímo používat (tzv. Live CD).
Vlastnosti:
- víceúlohový
- moderní koncepce
- stabilní systém
- svoboda použití
- žádné viry
- žádný spyware
- ohromná základna aplikací zdarma
- samotný systém je také zdarma
Odlišnost Linuxu od jiných OS
Jedním z nejvíce zřejmých odlišností Linuxu od ostatních operačních systému je jeho volně šiřitelný kód. Vzniklo tak mnoho variací (distribucí) tohoto systému, a dávají tak uživatelům velkou možnost výběru. Tyto distribuce nevytváří pouze jedna firma (jako je tomu třeba u Windows), ale vytváří ho skupiny lidí po celém světě. Proto se jednotlivé distribuce tolik liší a zákazník tak má možnost zvolit si podle toho co se mu líbí.
Jádro operačního systému
Z hlediska funkčnosti a systému jako takového je samozřejmě nejdůležitějším rozdílem jádro. To má vliv mimo jiné na bezpečnost (v Linuxu není obecně potřeba antivir ani externí firewall), výkon, spotřebu i běh aplikací. Součástí vrstvy jádra jsou také ovladače hardwaru. Zde je možné vnímat možná největší slabinu Linuxu – ne všichni vývojáři podporují více operační systémů. Může se proto stát, že určitý hardware (typicky skener, televizní karta či výjimečně tiskárna) nebudou pracovat v Linuxu korektně či vůbec. Jiné jádro je také důvodem, proč nelze pod Linuxem spouštět přímo aplikace pro Windows a opačně. Tento problém se řeší často emulací či virtualizací druhého operačního systému. Jde jistě o téma, které může žáky zajímat, ale naše možnosti výkladu v tomto článku překračuje.
Balíčky a repozitáře
Dost možná největším rozdílem mezi operačními systémy z pohledu uživatele je instalace aplikací a jejich správa. Zatímco ve Windows jsou programy instalované instalátory a o jejich aktualizace se musí starat sám uživatel (případně výrobce softwaru), v Linuxu je situace odlišná. Do systému se přidávají balíčky, které jsou zanesené do repozitářů (ty si lze představit jako knihovnu s aplikacemi).
Instalace
Instalace zvolené Linuxové distribuce je relativně jednoduchá. Instalace se skládá z těchto kroků:
- Nabootování instalačního média – musí být ve formátu FAT32
- Linux dále nabídne, zdali chceme danou distribuci vyzkoušet, nebo rovnou instalovat
- Po zvolení instalace vyskočí okno, kde můžeme zvolit, zda chceme během instalace stáhnout aktualizace
- Zvolení disku
- Nastavení času a rozložení kláves
- Nastavení uživatelského jména a hesla
Základy správy systému
Administrací (správou systému), rozumíme všechny činnosti, které je nutno pravidelně vykonávat, aby počítačový systém zůstal v provozuschopném stavu. Zahrnuje například zálohování souborů (v případě potřeby jejich obnovování), instalaci nových programů, vytváření uživatelských účtů (jejich mazání v případě, že jsou nepotřebné), kontroly a opravy případných poškození systému souborů a další. Většina spravování systému Linux probíhá skrze tzv. Terminál. Veškerá práce v terminálu probíhá skrze příkazy (podobně jako v příkazové řádce u Windows).
Seznam základních příkazů v terminálu:
- cp – zkopíruje soubor
- mv – přemístí soubor
- ls – vypíše soubory a adresáře v místě kde se nacházíme
- ls -l – vypíše práva
- chmod – mění práva
- mkdir – vytvoří složku
- touch – vytvoří soubor
- rmdir – smaže složku
- rm – smaže soubor
- vim – upraví soubor, edituje (ukončení – esc:wq)
- cat – přečte soubor