Základní vlastnosti
- Přenosová rychlost – rychlost přenášení dat za jednotku času (bit/s).
- Slábnutí (útlum) signálu – po uražení určité vzdálenosti v kabelu signál slábne.
- Odolnost proti rušení – kabel může být v blízkosti elektrospotřebiče.
Kroucená dvojlinka
Je tvořena
dvěma isolovanými měděnými vodiči navzájem spirálovitě zkroucenými. Tento pár
vodičů představuje jeden komunikační spoj. Určitý počet párů vodičů je svázán
do kabelu chráněného pevným vnějším obalem.
Koaxiální kabel
Je to měděné vodivé
jádro obalené plastovou izolací. Dříve se používaly v sítích Ethernet, ale
později se ukázalo, že výhodnější je používat kroucenou dvojlinku. Poslední
dobou se ale opět vrací. Jsou používány v tzv. hybridních sítích, kde se
kombinují optický a koaxiální kabel (např. rozvody kabelových televizí).
Optický kabel
Přenosové médium,
které vede světelný paprsek je tvořeno z optického vlákna s tenkým jádrem
vyrobeným ze skla nebo plastu obaleným vnitřním pláštěm. Ochranný plášť slouží
jako ochranná vrstva a musí mít menší index lomu než jádro.
Bezdrátové spojení
Probíhá v okamžiku,
kdy dva uzly spolu komunikují, ale nejsou spolu fyzicky (kabelem) spojeny.
Používá se hlavně tam, kde by pokládání kabelů bylo velmi obtížné a nákladné.
Pro bezdrátový přenos se v dnešní době nejvíce využívají Bluetooth (dosah až
100 m), WiFi (dosah až v km, využívá velkou přenosovou rychlost)
- Mikrovlnné frekvence – v rozsahu od 2 do 40 GHz.
- Radio frekvence – v rozsahu od 30 MHz do 1 GHz.
- Infračervené frekvence (IR) – v rozsahu frekvencí vyšších než mikrovlnných a nižších než z oblasti viditelných frekvencí.
Přístupové metody
Popisují způsob, který
řídí přístup stanic k přenosovému médiu (např. kabel).
- Stochastické metody
○ Náhodný přístup k médiu (kabel), typický Ethernet (CSMA/CD).
○ Uzly se pokoušejí komunikovat bez jakéhokoliv pořadí.
○ Žádný uzel nemá garantováno, že se mu podaří přenést určitý počet dat za určitou dobu. - Deterministické metody
○ Přístup k médiu je řízen.
○ Metody, které používají – Token (Token Ring).