Počátky historie výpočetní techniky sahají až pět tisíc let před naším letopočtem, v té době byl vynalezen Abakus. Abakus je počítadlo, které slouží ke sčítání a odčítání pomocí kamínků.
První nákres počítacího stroje vytvořil Leonardo da Vinci okolo 15 a 16 století. Wilhelm Schickard vyrobil první mechanický stroj schopný násobení a dělení pomocí sčítání a odčítání. Blaise Pascal vyrobil ve svých devatenácti letech počítací stroj, který se jmenoval Pascaline.
Charles Xavier Thomas vytvořil Thomasův Arithmometr, první sériově vyráběný kalkulátor, fungovali na tom první pokladny, 19 stol. Mechanické kalkulátory pracovaly v desítkové soustavě, která je těžší na implementaci než dvojková která se používá v současnosti.
Francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard použil v tkalcovském stavu děrné štítky, které bylo možné vyměnit bez nutnosti změny v mechanice samotného stavu. Charles Babbage vytvořil analytický stroj programovatelný pomocí děrných štítků. Je považován za vynálezce počítače. Strukturu stroje popsal „sklad“ jako paměť a mlýnici jako procesor. Herman
Nultá generace je založena na Relátkách. Alan Turing ve 20 století vytvořil přenosný šifrovací stroj Enigma. Zástupci sálových počítačů nulté generace jsou Z1 až Z3, Mark 1 a 2.
První generace je založena na Elektronkách. John von Neumane, navrhnul John von Neumanovu koncepci počítače a vyrobil počítač s názvem MANIAC.
Druhá generace je založena na Tranzistorech. Vynalezli ho John Bardeen, W. Brattain a W. Shockley. UNIVAC první sériově vyráběný počítač, vyrobený v USA. Dále v Druhé generaci vznikly první programovací jazyky Cobol a Fortran.
Třetí generace je založena na Čipech což jsou tranzistory spojený do sebe. Čipy se dělí podle stupňů Integrace: SSI, MSI, LSI a VLSI. Firma Cray začala prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem.