Počítačová bezpečnost
Počítačová bezpečnost se zabývá zabezpečením informací v počítači, osobních údajů, přístupu do zařízení a jejich ovládnutí, zabezpečením počítačových sítí a přenosu dat. Je to stav, ve kterém je dosaženo prevence, detekce a nápravě. Prevencí rozumíme ochranu před hrozbami. Při detekci se snažíme odhalit neoprávněné činnosti osob a slabé místa v systému. Po učinění detekce se pracuje na odstranění daných chyb, této činnosti říkáme náprava.
Bezpečnostní hrozby
V dnešní době je počítačová síť rozšířená po celém světě a dostupná většině lidem. S tím samozřejmě roste počet informací a dat, ale také i počet krádeží a bezpečnostních hrozeb. Ochrana dat je dnes velice podceňována. Každý uživatel by měl znát základní úkony pro ochranu svých dat před bezpečnostními hrozbami. Mezi bezpečnostní hrozby řadíme: Fyzický přístup nepovolaných osob k částem systému, neoprávněná manipulace s daty, odposlech a zfalšování přenosu dat.
Ochrana před bezpečnostními hrozbami
Fyzická ochrana dat zajišťuje, aby se k datům nedostala neoprávněná osoba. Pro zajištění bezpečnosti je důležité kontrolovat a monitorovat osoby, které mají přístup k datům. Toho dosáhneme pomocí jednotlivých bezpečnostních prvků, některé jsou složeny z komplexnějšího zabezpečení a některé zase méně. V budovách se všechny osoby kontrolují bezpečnostními kamerami, snímači pohybu, čipovými kartami apod. Počítačové systémy se pak většinou zabezpečují hesly. Aby nebyla hesla snadno prolomitelná, musí dodržovat určité normy. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně 8 znaků, avšak je doporučeno heslo o délce 12 až 14 znaků. Heslo by dále mělo obsahovat číslici, velké i malé písmeno a speciální znak.
Zálohování dat
Data a informace jsou obvykle nejcennějším majetkem každého uživatele. Pro vytvoření kopií těchto dat nám slouží zálohování. O data můžeme přijít velice snadno, ať už ztrátou, odcizením nebo poškozením úložného zařízení. Zálohovat by měl každý, minimálně svá nejdůležitější data. Záloha může probíhat pravidelně podle rozvrhu. Tento systém zálohy se většinou uplatňuje ve firmách a jiných společností, kde je nutné mít k dispozici co nejaktuálnější data v případě havárie. S nepravidelnou zálohou se setkáváme v klasických domácnostech, kde zálohujeme jen v případě nových důležitých dat. Se zálohováním se pojí i archivace dat. Mnozí si myslí, že je to totéž, ale je mezi nimi velký rozdíl. U zálohování se vytváří kopie dat, které se aktuálně využívají a budou nutně potřeba v případě ztráty. Naproti tomu za archív lze považovat data uložená na bezpečném místě, která jsou určena k pozdějšímu použití.
Typy zálohování
Před uskutečněním zálohování je důležité rozhodnout, jakou metodou budeme data zálohovat. Mezi hlavní kritéria pro zvolení správné metody zálohy patří urgence vrácení dat a množství potřebné kapacity nosičů pro zálohu. V případě zálohy veškerých dat disku včetně operačního systému mluvíme o úplné záloze. Výhoda této zálohy je v datech uložených do jediného souboru pro snadnou evidenci. Naopak nevýhodou jsou velké požadavky na úložný prostor. Úplnou zálohu dělíme na přírůstkovou (inkrementální) a rozdílovou (diferenciální). U přírůstkové zálohy se nejdříve provede záloha úplná a následné zálohy obsahují pouze data, která se změnila od předešlých záloh. Výhodou je rychlejší zálohování, ale co se týče obnovy, je rychlost spíše pomalejší, jelikož se musí obnovit úplná plus všechny inkrementální zálohy. U rozdílového zálohování, dochází nejprve k vytvoření plné zálohy a poté k postupnému zaznamenávání změn, ke kterým došlo za dobu od poslední plné zálohy. Pro obnovu při poškození dat nám slouží plná záloha a poslední rozdílová záloha.
Nejjednodušší způsob, jakým se dá zálohovat, je pomocí nestrukturovaných záloh. Takovýmto úložištěm dat může být například vetší množství disket či jiných médií (CD, DVD). Nevýhodou je nepřehlednost uložených dat a nízká úroveň jejich obnovy.
Zásady zálohování
Abychom dosáhli co nejefektivnějšího, a nejbezpečnějšího zálohování je důležité držet se zásad, které obecně určují, jak by každý uživatel měl zálohovat data. Důležitá je frekvence s jakou data zálohujeme. Pokud pracujeme s mnoha soubory, je samozřejmě lepší zálohovat častěji. Vždy je také důležité zálohovat na více zařízení. Například záloha pouze na pevný disk je velmi nebezpečná z důvodu vysoké poruchovosti těchto disků. V případě použití fyzického úložiště, je důležité, jak s daným médiem zacházíme. Některé média jsou velice náchylné na otřesy a jiné mechanické poškození.
Zálohovací nástroje
Pro usnadnění práce a vyhnutí se tak manuálnímu zálohování můžeme využít několik pomocných nástrojů a programů. Tyto programy nám mohou velice usnadnit práci a provádět zálohování za nás, jedná se tedy o zálohování automatické. Ve většině programů se volí: co chceme zálohovat, kde chceme mít data zálohovaný a jak často se má záloha provádět. Potom už všechnu práci za nás odvádí onen software. Se zálohováním nám mohou pomoct i vestavěné funkce v systému Windows. Ve Windows 10 mluvíme o funkci Historie souborů.
Operace s daty
Pro zálohování je důležité data náležitě zpracovat, čímž je docíleno vyšší rychlosti zálohování, obnovy dat a zvýší se i bezpečnost dat. Při zdvojení zálohovaných dat, tak aby se nacházela na jiném úložišti, mluvíme o duplikaci. Duplikací zajistíme lepší ochranu dat před jejich poškozením. Abychom docílili zmenšení objemu dat, při zachování všech informací, používáme metodu zvanou komprese. Komprese dat se dělí do dvou základních kategorií, a to ztrátová komprese a bezeztrátová komprese. Při ztrátové kompresi jsou některé informace nenávratně ztraceny, používá se tedy tam, kde je možné ztrátu tolerovat. Naproti tomu u bezeztrátové se při dekompresi data obnoví do původní podoby. Pro zamezení nežádoucího přístupu cizí osoby a případnému zneužití dat provádíme šifrování.
Média pro ukládání dat
Výběr správného typu lokace pro zálohování je klíčovou záležitostí. Je dobré nespoléhat pouze na jeden typ úložiště, ale využívat více možností současně.
V minulosti se jako úložiště hojně využívalo magnetických pásek. Magnetické pásky jsou nejstarším médiem, které se však stále používá jak pro zálohování dat, tak i pro jejich archivaci. Jsou dokonce rychlejší než některé pevné disky, problém je však vysoká cena záznamové a čtecí jednotky.
Diskety nebo také floppy disky se používaly v 90. letech 20. století. Její největší výhodou a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena. Dovoluje ukládat pouze malé množství dat, což je hlavním důvodem, proč se dnes již nepoužívají. V průběhu vývoje vzniklo mnoho variant, došlo tak ke zmenšení velikosti diskety a zároveň zvětšení úložiště. První diskety měly průměr 8″ a kapacitu 160 kB. Velikost a kapacita disket se ustálila na konečné velikosti 5,25″ s kapacitou 1,2 MB a 3,5″ s kapacitou 1,44 MB nebo 2,88 MB.
Nejčastějším médiem pro ukládání dat jsou v dnešní době pevné disky. Pevný disk je součástí každého počítače a slouží k ukládání dat v počítači. Pro zálohování lze použít více pevných disků zapojených interně v počítači, popřípadě externě. Obrovskou výhodou pevných disku je kapacita paměti, rychlost zápisu/čtení a dostupnost. Mezi pevné disky řadíme HDD a SSD. HDD pracuje mechanicky. Uvnitř se nachází diskové plotny, na kterých jsou uložena data. Čtení a zápis zajišťuje hlava disku. Nevýhodou tohoto řešení je tedy hlučnost a snadné poškození při případných nárazech. HDD jsou známý skvělým poměrem ceny/kapacity a proto se využívá při větším objemu dat. Oproti SSD je rychlost několikanásobně pomalejší. SSD se v poslední době velice rozšiřuje. Neobsahuje žádné mechanické pohyblivé části. SSD je tišší, energeticky úspornější a hlavně mnohem rychlejší. Nevýhodou je vysoká cena. V počítačích tedy často dochází ke kombinaci těchto dvou pevných disků.O
Dalším způsobem zálohy jsou optická média. Mezi optická média patří CD, DVD a Blu-ray disky. Tyto disky se od sebe liší hlavně svojí kapacitou. CD má standardně kapacitu 700 MB, proto se spíše používají ostatní zástupci optickým médií. DVD nabízí až 4,7 GB, bavíme-li se o klasických jednostranných discích. Nejnovějším a dnes nejpoužívanějším je Blu-ray disk. BD umožňují záznam 25, 50 a 100 GB. Velmi často se využívají v herním a filmovém průmyslu. Výhodou u těchto medií je hlavně cena. Problém nastává u moderních počítačů a ultrabooků, které optické mechaniky postrádají.
Pokročilejší uživatelé mohou pro zálohu dat použít servery NAS. Jedná se o datové úložiště v síti LAN. Je vhodné pro domácí prostředí nebo menší firmy. Obsahuje menší počítač, který má podporovat základní komunikační protokoly a sdílet data. NAS obsahuje jeden nebo více fyzických pevných disků, které mohou tvořit disková pole RAID. Přístup k datům je nejčastěji pomocí FTP, nebo HTTP. Výhodou je tedy vzdálený přístup. NAS také umožňuje napojení na Cloud.
Dnes velmi populárním úložištěm pro zálohování je Cloud. Cloud neboli online zálohování funguje na principu nahrávání na server a v případě potřeby následného stažení souborů. Tuto službu vždy poskytuje nějaká třetí strana, což může být například Google Drive, který nabízí 15 GB prostoru zdarma. Jsou k dispozici i rozšíření tohoto prostoru. Výhodou je, že soubory jsou přístupné prakticky odkudkoliv. Jednotlivé soubory se dají tak velice snadno sdílet s dalšími uživateli. Jelikož jsou všechny data skladována na serverech poskytovatele, nelze vyloučit riziko, že k nim někdo získá neoprávněný přístup.